Ještě nejsem úplně připravená, vzdát se představy léta, proto je tento článek věnovaný kusu oděvu, který je pro mě ztělesněním komfortu. Šatům. Šaty jsou velmi vděčná záležitost. Především v létě. Hodíte na sebe jeden kus oděvu, který zastane pět dalších, takže s použitím minimálního úsilí dosáhnete maximálního efektu. Nic vás neškrtí a neomezuje. Můžete volně dýchat.
Na šatech si testuji schopnosti značky vyrobit dobrý produkt. Jsou první věcí, na kterou se soustředím. Dobré šaty jsou pro mě známkou kvality. Pokud projdou zátěžovou zkouškou, jsem ochotná vzít na milost celou značku.
Rozhodujícími faktory jsou střih, materiál a zpracování (jaké překvapení!). Jsem zastáncem jednoduchosti, o tom žádná, ale u šatů vyžaduji i něco málo navíc. Nějaký zajímavý detail. Zvláštní střih. Cokoli, co je lehce odlišuje od průměru. Mou slabostí je zejména to, co bych nazvala "architektonický" střih. Tedy střih, který není komplikovaný, vychází ze základního pojetí šatů, ale zároveň je nějak přetvořený, redefinovaný, takže výsledek je svěží, neokoukaný, ale nijak přeplácaný.
Všechny moje šaty jsou volnější, nijak vypasované, maximálně pohodlné, praktické (kapsy!) a naprosto univerzální. Nedokážu si představit místo, kam by se nehodily. To v mém případě usnadňuje hodně věcí, protože mě opravdu nebaví přemýšlet o vhodnosti či nevhodnosti oděvu při určitých příležitostech (viz moje myšlenkové pochody spojené s nedávnými pracovními pohovory: Je strašný horko...můžu si vzít na pohovor plavky? Co kraťasy? Mám mít zakrytá tetování? Co košile s dlouhým rukávem? V té se určitě upeču...Co je horší? Tetování nebo obří propocené fleky? Co sako? Mám vůbec nějaký sako?? ... Hurá, sako! Hm, 100% vlna...a jsme zas u plavek...).
Barevné spektrum pak nijak nevybočuje z mé obvyklé škály, tedy černá, šedá, světle modrá, námořnická modrá. A to ani v létě. Mým jediným barevným výkřikem v oblasti šatů byly donedávna jen ty svatební. Tyrkysové.
Na první fotce je ukázka mých typických letních šatů. Koupila jsem je v Londýně v Uniqlo a jsou z řady U, kterou pro ně navrhuje Christophe Lemaire. Okamžitě mě zaujal jejich střih, který připomíná kimono, a silná tuhá bavlněná látka, ze které jsou ušité. Barva? Černá, jasně. Berem! (Chovám neskonalý obdiv k ženám, které nosí bílé letní šaty. Taky bych je chtěla umět nosit. Bohužel se to neslučuje s mou oblíbenou zábavou kydat si jídlo na oblečení...)
Na druhé fotce jsou pak šaty, které jsem si koupila před pár měsíci ve výprodeji v COS. Já sama jsem ještě teď překvapená, že jsem si pořídila něco tak výrazně barevného a navíc vzorovaného. Do mého barevně neutrálního a na vzory chudého šatníku však zapluly tak přirozeně, jako kdyby tam patřily už léta. Je hezké vybočit občas ze zavedených pořádků.
šaty/Uniqlo, boty/COS, taška/Playbag
šaty a pásek/COS, baleríny/Porselli, taška/Playbag
Žádné komentáře
Okomentovat