pondělí 27. března 2017
Město jako žádné jiné
Po středečních událostech se mi zdá trochu zvláštní psát o tom, jak skvěle jsme se v Londýně měli. Ale je to tak. Londýn je jedno z nejúžasnějších míst, které jsem kdy navštívila, a žádné množství maniaků, zla a nenávisti to nemůže změnit.
V Londýně jsem byla už několikrát, tak jsem si chtěla užít místa, která jsem ještě nenavštívila, a hlavně jsme se s Vítkem nechtěli nikam honit. To se vlastně povedlo, ačkoli díky rozměrům města mě nohy bolí ještě teď.
Kam jít, když už máte všechny hlavní turistické trakce za sebou:
jakékoli muzeum/galerie - vstup do převážné většiny z nich je zdarma a ať už se zajímáte o vědu, umění nebo historii, každé z nich nabízí neuvěřitelnou škálu lákadel. Pokaždé když jsem v Londýně, chodím se na pár hodin kochat do National Gallery (John Constable je jedním z mých velkých oblíbenců) a National Portrait Gallery, kde je např. sekce celá zasvěcená jen tudorovské a stuartovské Anglii. Vzhledem k povolání/životní vášni mého muže jsme nemohli vynechat ani British Museum. Ano, parthenonský vlys je úchvatné umělecké dílo. A ano, měli by ho vrátit, kam patří. Letos jsme přidali i Natural History Museum. Science Museum, Victoria and Albert Museum a Serpentine Gallery budou muset počkat do příště.
městské parky - rozsáhlé zelené plochy uprostřed ještě rozsáhlejšího města můžou přeměnit i tak rušné a kosmopolitní místo jako je Londýn v oázu klidu a míru.
Marylebone a Bloomsbury - Marylebone je příjemná čtvrť plná malých obchůdků a pěších zón, kde je radost se jen tak courat, a Bloomsbury zase proslula jako místo, kde se scházeli umělci v čele s Virginií Woolf
Kde nakupovat, když už máte za sebou všechny Topshopy/River Islandy/Primarky:
Uniqlo - můj splněný sen o jednoduchém, nerušivém, dostupném oblečení z přírodních materiálů. Jejich kreativním ředitelem je Christophe Lemaire a kolekce pro ně příležitostně navrhuje Ines de la Fressange. Co dodat víc. Co chtít víc.
MUJI - kromě bytových doplňků jako jsou různé bytové textilie, úložné systémy, psaní potřeby, atd. nabízí také řadu oblečení, která vyhází ze samotné podstaty japonského minimalismu. Mívají skvělé džíny.
Margaret Howell - pokud vám to rozpočet dovolí (mě bohužel ne). Její obchod je místem, kde bych chtěla žít. Vedle butiku Denisy Nové a COS je to další obchod, v němž jsem se cítila maximálně příjemně, pohodlně a uvolněně.
Kde se stravovat:
Kdekoli. Stačí si do Google vyhledávače zadat heslo typu "the best cofee in London" a hned vám vyjede nekonečný seznam všech kaváren a bister, kde dostanete dobrou kávu a něco malého k jídlu k tomu. A na třídenní výlet toho vlastně víc ani nepotřebujete. Aspoň já ne. Asi se ze mně stává kávový pozér a navíc nácek, ale po x vypitých londýnských kafích musím konstatovat, že nikde nebylo tak dobrý, jak ho dělají v Emě.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
©
world of simplicity. All rights reserved.
Žádné komentáře
Okomentovat