Moje slabost pro tiskoviny všeho druhu je celoživotní, dobře zdokumentovaná a lékařsky potvrzená. Náš byt díky tomu vypadá jako pevnost zabarikádovaná hromadami a hromadami nejrůznějších knih a časopisů, které neustále přeskládávám tak, aby co nejméně překážely a můj muž kvůli nim nevyletěl z kůže.
Pamatuju si ale doby, kdy to se mnou bývalo horší a pořizovala jsem si nové číslo každého časopisu, který se aspoň trochu věnoval módě. Přímo závislá jsem byla na britské mutaci časopisu Elle, kterou jsem kupovala pravidelně každý měsíc (spolu s řadou dalších titulů) a vůbec mi nevadilo vyhazovat za to takové nekřesťanské peníze.
Nedokážu si přesně vybavit, kdy nastala ta změna. Nebyl to nějaký konkrétní okamžik, spíš postupný vývoj. Všechny časopisy, které jsem si předtím tak náruživě a s láskou pořizovala, mě přestávaly bavit. Hezky jeden po druhém. Zdálo se mi, že v nich není nic zajímavého, že je to všechno moc řvavé, bez obsahu, jen sled fotek a popisků typu Vemte si tyhle boty k těmhle šatům, zaplaťte za to 100 tisíc a je to. A tak jsem je přestala kupovat, protože množství peněz vynaložených na jejich koupi rozhodně neodpovídal přínosu, který jsem měla z jejich čtení. Většinou jsem je měla prolistované za 20 minut a nenašla jsem v nich nic, k čemu bych měla potřebu se vracet.
Od té doby se moje spektrum značně zúžilo. Prakticky se omezilo na čtyři různé časopisy, jejichž přečtení mi často trvá celé měsíce, protože...no, není to bezduché čtení:-)
Monocle
V Monocle magazínu najdete mix nejrůznějších témat. Na co se ale hlavně soustředí jsou témata související s podporou malých lokálních obchodů a podnikatelů, udržitelným byznysem, který je vystavěn v souladu s potřebami místních komunit, podporou tradiční výroby, kultivací prostředí, v němž žijeme, designem a kulturou. Prostřednictvím jejich článků se seznamuji s novými značkami a produkty, na které bych jinak těžko narazila. Zároveň mě inspirují k přemýšlení o možnostech vlastního podnikání. Taky jejich grafika je skvělá a hrozně se mi líbí, že se neveze na profláklé minimalistické vlně, která okupuje řadu dalších magazínů stejně jako Rusáci Krym.
Gentlewomen
O tomto časopisu už jsem psala v některém z předchozích článků. Vychází dvakrát ročně a část vždycky tvoří srozumitelné, velmi sofistikované a "při zemi" módní editorialy, které se soustředí na to, co moderní ženy potřebují a chtějí nosit. Jeho druhá část je sledem rozhovorů s dámami, které jsou něčím zajímavé, dosáhly něčeho pozoruhodného a jejich životní nebo profesní příběh může sloužit jako inspirace. Jsou to prostě ženy, které dělají čest svému pohlaví:-)
Cereal
Cereal je ten nejkrásnější časopis o cestování, na který jsem zatím měla možnost natrefit. Úžasné fotky a články, které mě nutí snít o životě na skotském venkově.
Dolcevita
Český časopis o architektuře, designu a módě. Pro mě naprosto dokonalá kombinace. Čtu ho pravidelně už několik let a jeho kvalita za tu doby nijak nezakolísala. Jeho tvůrci mají úžasné nadání vyhmátnout všechny úžasné niche záležitosti, aniž by se tím podbízeli těm skupinám, které se v nich pozérsky vyžívají. Stránky časopisu plynou jako nějaký krásný sen plný nádherných, do detailu provedených, funkčních objektů, které dělají svět kolem nás krásnějším a příjemnějším pro život. Obzvlášť mě baví jejich příspěvky o architektuře v ĆR.
Žádné komentáře
Okomentovat