Podívat se do Berlína jsem měla v plánu už několik let a každý plán mi vždycky z různých důvodů krachnul. Kdysi ještě na střední jsme tam byli na výletě, ale v hlavě mi utkvěly jen vzpomínky na vítr, déšť a ustavičné pobíhání sem a tam. Letos...tedy vlastně loni už jsme to zvládli zrealizovat, protože jsme si uvědomili, že s pokračujícím těhotenstvím a nastávajícím rodičovstvím období výletů na nějakou dobu končí.
Protože už nezvládám téměř žádné cestování bez toho, aniž by mi rupla záda, jeli jsme vlakem, jako že je to nejpohodlnější (a taky je). Záda mi rupla i tak. Naše plán byly jasné - můj muž se odebere do muzeí, odkud ho vykopne až ostraha, a já si zlehka (chápej žádná vážná turistika) obejdu těch 150 obchodů, concept storů a kaváren, které jsem si poznačila v mapě. Bydleli jsme kousek od Alexander Platz, což byla skvělá výchozí pozice pro všechny naše pěší výlety.
2. Káva v Kaschk
3. Pekařství Zeit für Brot, kde mají ty nejúžasnější koláče
4. Papírnictví R.S.V.P. Papier in Mitte
5. Specializované knihkupectví Do you read me?! plné časopisů o módě a designu a berlínských hipsterů, kteří vypadají jeden jako druhý
7. Obchůdek Comme des Garcons plný těžkých vůní, typických pruhovaných trik se srdíčky a puntíkovaných Converse tenisek
8. Co by to bylo za výlet po Mekce všech kůlových povalečů bez alespoň jednoho selfíčka alias nádražácký kabát v akci (tak ho nazývá můj muž...)
10. O něco více pozérský The Store
11. Jako vážně? Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je tohle chytře ironické nebo jenom stupidní,
Co se mi v Berlíně líbilo:
- kolem Alexander Platz je spousta malých nezávislých obchodů, kaváren a secondhandů, takže je to ideální místo na procházku, nakukování do výloh a načerpání inspirace
- dobré kafe na každém rohu - o tom, jak se káva připravuje, nevím vůbec nic a v podstatě mě to ani nezajímá. Co mě zajímá, je výsledek. Takže pro mně za mně může Berlínem procházet třeba třicátá pátá kavárenská vlna, hlavně, že to dobře chutná a zvedne mi to tlak
- concept store Andreas Murkudis - nádherný prostor a také moje první setkání tváří v tvář se značkou The Row (kterou si nikdy nebudu moct dovolit, ale kochat se přece můžu). Stihla jsem vyfotit jen jeden záběr, než ke mně přistoupilo Jeho Veličenstvo, sám pan majitel Andreas Murkudis osobně a mile, nicméně rázně mně požádal, ať jdu s tím focení laskavě do háje. Hádám, že ten mezi instagramové nadšence patřit nebude...Tím se asi vysvětluje i charakter místa - stylové, čisté, i přes obrovskou rozlohu přívětivé místo, kde rozhodně na žádné pozéry nenarazíte (což se bohužel o jiných místech v Berlíně říct nedá)
- když máte dost všeho ultramódního a stylového, pobočky obchodů jako jsou COS, Muji, Uniqlo a spol. to jistí
- concept store The Store - když jsem vstoupila, napadlo mně nejdřív, že jsem se octla ve Vnitroblocku a čekala jsem spíš spoustu nezávislé lokální módy. To byl zásadní omyl. Ano, místo svým vzezřením opravdu trochu připomíná Vnitroblock (kde jsem teda byla jen jednou, takže možná nepřipomíná...), ale tady veškerá podobnost končí. Po celém prostoru tohoto obchodu/kavárny/knihkupectví jsou rozseté gauče, na kterých se povaluje mix berlínské a mezinárodní zlaté mládeže a obklopen nejnovějšími kusy značek Balenciaga, Vetements, limitkami od Adidas, atd. tlachá o nesmrtelnosti chrousta (nevím, německy nemluvím, takže si to jen můžu domýšlet). Podle oblečení bych si tipla, že si je ve své tajné laboratoři naklonoval sám Demna Gvasalia. Jisté je ale jen jedno - tohle jsou přesně ti lidé, kteří si kupují ty děsivé tašky jak od Vietnamců. A pak je nosí. Protože neznají kontext, ani realitu. Ve skutečnosti to tam asi nebylo tak hrozné. Jen já už jsem na taková místa asi stará
Možná to bylo tou zimou a pošmournou oblohou, možná tím, že mně furt bolela záda a následně i hlava tak, že jsem málem vyletěla z kůže, ale z Berlína jsem měla dost protichůdné pocity. Ale nechci dělat unáhlené závěry, takže myslím, že dám Berlínu šanci ještě někdy v létě. Koneckonců, něco na tom městě být musí.
Žádné komentáře
Okomentovat