Protože jsem květnové shrnutí trochu zanedbala, rozhodla jsem se to teď vzít z jedné vody načisto, jak se říká, a shrnout celý svůj půlroční experiment (nedokážu uvěřit tomu, že už uplynulo 6 měsíců!!!).
Začnu květnem. Ten byl víceméně v pořádku. Tedy jasně, zase jsem nezvládla 2 kusy a trochu se vytratilo etické nakupování, ale tři kusy jsou také poměrně slušné skóre a navíc se jednalo veskrze o ryze účelové a potřebné nákupy:
COS plavky - moje staré dvoudílné plavky sice ještě nedosloužily, ale z nějakého zvláštního důvodu mi střih vrchního dílu absolutně neseděl, ačkoli to v převlékací kabince vypadalo jinak. Chyby se stávají a tak jsem to svoji plavkovou napravila novým párem ultra jednoduchých plavek velmi slušivého střihu;
COS sandály - mám několik páru letních sandálů, kterým je tak sto let a už na to dost vypadají. Navíc mají všechny velmi tenkou podrážku, která je při delší chůzi dost nepohodlná. Trochu jsem tedy zainvestovala a pořídila se tyto kožené s černými pásky a béžovou bytelnou podrážkou. O jejich využití se rozhodně nebojím, protože v létě nic jiného než sandále nenosím a tyhle se navíc hodí úplně ke všemu;
Zara košile - jediná slabost měsíce května. Nikde jsem nenašla její obrázek, ale určitě si ji dovedete představit. Světle modrá, oversized, krátké rukávy...
A konečně červen. Ehm, 4 kusy. Ale z toho jeden kus spodního prádla. Počítá se to jako oblečení? Už ani nevím, ale je jasné, že teď - na konci června - už je na nějaké výčitky pozdě:-)
cullotes a košile s mašlí/obojí Mango - zcela náhodná a impulzivní koupě. Dohromady vypadaly oba kusy tak skvěle, že bylo rozhodnuto. Ale ještě v kabince jsem se snažila zachovat chladnou hlavu a zkusit si představit aspoň tři další kombinace, jak je budu nosit s čímkoli, co už mám. Done. Platím! A ne, není mi to líto:-)
COS košile - líbila se mi hned, jak jsem jí uviděla na webu. Ve skutečnosti je ještě hezčí, má áčkový "boxy" střih a velkou kapsu na boku, takže vypadá jako vršek od pyžama, je z měkké krepované bavlny a ty černé cákance jsou prostě nejlepší!
Nude Label podprsenka - další kus od španělské značky, která se specializuje na výrobu minimalistického, funkčního a pohodlného spodního prádla. Dodržování etického kodexu při výrobě je samozřejmostí.
A jak by tento svůj půlroční experiment shrnula? Byl to boj a ne vždycky mi to vyšlo na 100%, ale rozhodně to byla zajímavá zkušenost, která mi minimálně dala následující:
- nad každým pořízeným kusem jsem opravdu dlouho přemýšlela;
- téměř se mi podařilo eliminovat náhodné nákupy;
- zcela jsem se vyhnula všem vlnám slevového šílenství, takže se u mě ve skříni neocitl žádný kus, jehož nákupu bych dřív nebo později litovala;
- zkoumání nabídky českých módních značek a objevování nových se stalo mým koníčkem, ale...
- ... s nakupování v praxi to chce rozhodně přidat;
- více jsem se zajímala o udržitelnou módu a narazila na pár nových dostupných značek (Nude Label, Baserange, Everlane, atd.);
- asi není možné držet se striktně plánu přesně vymezeného počtu nákupů měsíčně, protože vám do toho vždycky přijde něco nečekaného, například rozbité boty, stará vytahaná trika, která je třeba nahradit, abyste nevypadali jako vandráci, či nečekaná slavnostní událost v podobě svatby. To je holt život.
A co dál? Rozhodně se hodlám držet důkladného plánování mých nákupů a limitu kusů, které si měsíčně pořídím. I když to totiž někdy nevyjde, představuje to dobrý odrazový můstek a taky mě tento limit skutečně nutí rozmýšlet, do čeho peníze investuju. Zároveň bych se ráda víc ponořila do nabídky lokální a udržitelné módy, kterou jsem v předchozích 6 měsících jen tak trochu naťukla, protože pořád trvám na tom, co jsem tady před 6 měsíci napsala - tempo fast fashion je podle mého názoru dlouhodobě neudržitelné, takže pokud nechci, aby mě celý tento kolos jednoho dne sežral zaživa, musím se vydat jinou cestou. Takovou, kde se přemýšlí mozkem a člověk nechce víc, než potřebuje/stíhá využít.
Žádné komentáře
Okomentovat