S článkem o dubnové výzvě přicházím trochu opožděně, možná proto, že se stydím. Nebo spíš vím, že bych se měla stydět, ale zas tak moc mě to nebere:-) V dubnu mi totiž celá výzva vybouchla přímo do mého nenažraného obličeje. Což o to, moje tři vybrané a koupené kusy by byly naprosto v pořádku, jen ta cesta do Birminghamu se mi vymkla kontrole. Ovšem na tam pořízené věci se dá nahlížet i jako na suvenýry, nebo ne? No, tolik o ospravedlnění se.
Adidas Stan Smith - klasické bíle se zeleným zdobením. Od té doby, co jsem vzala teniskové šílenství na milost, jsem o nich neustále přemýšlela. Měla jsem určitě pochyby, jestli náhodou nejsem ovlivněná šílenstvím kolem tohoto konkrétního páru bot, kdy na vás vyskakují z každého blogového nebo instagramového příspěvku. Nakonec jsem dospěla k názoru, že je prostě chci. A vůbec toho nelituju. Jsou univerzální, minimalistické, pohodlné a na první pohled rozeznatelné. Ideální pár tenisek, které možná v budoucnu doplním ještě o Adidas Gazelle.
COS šaty - poměrně impulzivní koupě. Zkusila jsem si je jen tak ze zvědavosti a ten jejich prapodivný střih mi nedal několik nocí spát, takže bylo rozhodnuto. Zepředu jsou to klasické letní šaty z takové té pěkné šustivé bavlny (ano, hodí se výraz "crisp", ale má to slovo vůbec český ekvivalent???), mají jednoduchý čistý vzhled a samozřejmě kapsu (protože na kapsy jsem ujetá). Vzadu jsou ovšem prodloužené a složené jakoby ze dvou, vzájemně se překrývajících dílů. Celé to působí jako...nevím...Vítek to přirovnal k berušce, když roztahuje krovky:-)
COS triko - dostala mě už ta barva. "Baby blue" teď u mě frčí asi nejvíc (pohled na můj stojan s oblečením, kde se v řadě za sebou vrství světle modré košile, by vám to jen potvrdil), ale zároveň se mi hrozně líbí střih do áčka, což je u trik poměrně nezvyklé, ale pro mě rozhodně příjemnější než zcela rovný střih. Navíc je zakončené takovým lemem z hedvábí, který z obyčejného trika dělá vrcholně zajímavou záležitost.
Žádné komentáře
Okomentovat