Březen byl co se mé nakupovací (nebo spíše nenakupovací) výzvy stejně hořkosladký jako únor. Moje původní dva kousky se záhadně rozmnožily na tři a fakt nevím, jak k tomu došlo. Možná nejsem pro dva kusy stvořená, možná mi víc sedí trojka:-) No výmluvy, co si budem...
Měla jsem v plánu pořídit si jarní kabátek a kvalitní polobotky, protože ty staré se bohužel před pár měsíci odporoučely do věčných lovišť. Kabátek se mi nějakým zázrakem podařilo najít v Zaře. Jo, vím, co si myslíte - vždyť je to jedno z těch nejkoncentrovanějších fast fashion pekel. No jo, jenže kabátek je bavlněný a vyrobený v Portugalsku. V Portugalsku!! Žádný Bangladéš. Nedělám si iluze o jeho kvalitě, ale neušily ho děti výměnou za misku rýže. Aspoň doufám.
Polobotky z Vagabondu jsou ztělesněná dokonalost. Krásná matná kůže, minimum detailů, perfektní tvar i zpracování, prostě láska na první pohled.
No a kde se stala chyba? V COSu, kde jinde. Moje předsevzetí narušily oversized plátěné kalhoty. Může mě uklidňovat leda to, že jsem je měla na nákupním seznamu:-)
Žádné komentáře
Okomentovat