Už
jsem jeden blog měla. Fungoval docela dlouho. Začínala jsem v
dobách, kdy žádné jiné české fashion blogy nebyly. Měla jsem
plnou hlavu blogů jako karlascloset.com a fashiontoast.com (které
mimochodem dodnes sleduju, ačkoli mi stylově nejsou úplně
nejbližší) a tolik jsem si přála, aby se něco takového chytlo
i u nás.
Postupem
času se objevila spousta českých blogů, některé dobré, jiné
už méně a vzniklo něco, co mně osobně přišlo jako internetové
šílenství. Byla jsem ze
svého blogu víc a víc nešťastná. Zdálo se mi, že je to
všechno blbě. S myšlenkou, že to, co člověk dělá ve volném
čase, by ho mělo bavit, jsem blog stopla a přemýšlela, kde se
stala chyba.
Dlouho
mi trvalo, než mi došlo, jak moc blog zdeformoval můj styl
oblékání. Že nejsem žádná silná osobnost, která nosí to, co
se jí líbí, ale naopak jsem ovce, co se táhne za davem (ehm, v
tomto případě blogovým davem...). Jak snadno jsem ovlivnitelná a
že jsem kolikrát nosila věci jen proto, že to byl zrovna hit. Že
je to všechno jen jedna velká póza. Fuj. Myslím, že je těžké
nenechat se strhnout a snažit se vyvinout svůj vlastní osobitý
styl, když jste dennodenně bombardováni záplavou trendů, skáče
to na vás z každého blogu, který otevřete, a navíc si to
vyslouží záplavy achajících a ochajících fanoušků. Tak
prostě podlehnete. Ach jo, člověk je tvor marnivý.
Za
tu dobu, co jsem byla out of blog world, jsem se snažila přijít na
to, jaký je tedy vlastně můj styl oblékání. Co se mi líbí. Co
mě inspiruje. A najednou, mimo blog, to šlo snadno a přirozeně.
Já, která jsem byla schopná splácat dohromady kdeco a žila
termíny typu vrstvení, kombinování nekombinovatelného (podle
toho to taky vypadalo), co nejvíc všeho, jsem vlastně ten největší
příznivce minimalismu, kterého snad můžete najít. Miluju
jednoduché věci. Čisté linie. Prvky pánského odívání.
Neutrální barvy. Klasiku.
Došlo
mi, že to skvěle sedí. Jsem založením konzerva, jak říká můj
přítel. Mám ráda jistoty, můj život je plný rituálů a to
všechno se odráží i ve výběru oblečení. Tak proč to měnit,
když se tak cítím dobře a pohodlně. Proč se násilně cpát do
nějaké role, která mi nesedí.
Takže
dávám blogu ještě jednu šanci a budu se snažit, aby tentokrát
opravdu odrážel mé osobní preference a ne názor davu. Uvidíme,
jak to půjde:-)
Žádné komentáře
Okomentovat